PSÍ ANDĚLÉ

2014-12-19

Je to rok, co Brontíkovy tlapky překročily práh nemocnice. Trochu nesměle a rozpačitě jsme vykročili společně do  míst bolesti, smutku, trápení a osamění. Netušili jsme, jak moc to bude náročné a zda vůbec budeme schopni pomoci. První seznámení bylo s narušenými a nemocnými dětmi, na jejich překvapená očka nikdy nezapomeneme!!! Bylo to pro mě natolik emotivní, že jsem hned poznala, že tohle je ta naše správná cesta. 

Brontík okamžitě ukázal, že má ten správný šestý smysl, pro to, aby vnímal smutek, emoce i negativní energii. Postupem času se ale změnil. Pochopil, že mu jeho instinkty ukazují směr ke člověku, který je v tu chvíli bezmocný, nevnímá a nebo je i mimo realitu. Začal si nemocné vybírat sám, podle toho jak to cítí on. Ano, jsou věci mezi nebem a zemí a tohle je jedna z nich. To co nepoznáme a nevytušíme my, vnímají za nás nejen pejsci, ale i ostatní zvířata, úplně jinak.

Některým lidem je líto, že se jim Brontík tolik nevěnuje a jsou smutní, když vidí, jak leží u paní, která má roztroušenou sklerózu, třese se a nedokáže udržet ruku na jeho těle.  A aby to bylo spravedlivé pro všechny stejně, tak pak musí Brontík oběhnout všechny ostatní, podat jim bačkory, sundat brýle, jednoho pána dokonce pomohl svlékat z pyžama a bavil se tím celý nemocniční pokoj.  V ten okamžik zavládne v místnosti úplně jiná atmosféra, nemocní pookřejí alespoň na chvilku, jejich tvář sklíčená bolestí se alespoň na okamžik změní v úsměv. Zapomenou na to, kde jsou, protože je to pro ně něco mimořádného, mít v normální nemocnici velkého psa v posteli a ještě jim posluhoval a dělal doslova psí kusy.

U dětí na dětské psychiatrii je to velké povyražení a někdy i příčina malých roztržek, protože se všichni stejně domáhají jeho pozornosti. Takže sotva přinese balónek, hned mu další hází kroužek.  Holčička mu visí přitom na krku a dalších deset volá jeho jméno.  Velkou pomocnicí je pro něj naše kraťandí slečna Enynka, která má díky dobrému jménu svého parťáka Brontíka možnost návštěv u dětí.  Navzdory tomu, že nepodstoupila žádné zkoušky, funguje naprosto úžasně. Je jiná, je odevzdaná a děti bezmezně miluje, čímž vybízí k tomu, aby si s ní dělaly co chtějí.  Na dospělou neurologii s námi Eny nechodí, tam je to náročné